Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen

 

Diskriminace je téměř vždy špatná a druhořadým problémem je proč jsou lidé diskriminováni. Ačkoli se to zdá neuvěřitelné i v jedenadvacátém století se můžeme setkat s diskriminací žen.

Aby se tomu zabránilo, v minulosti vzniklo mnoho dokumentů (státních i mezinárodních) prosazujících rovnoprávnost. Jedním z nejdůležitějších je "Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen". Byla schválená na Valném shromáždění Organizace spojených národů již 18. prosince 1979 roku v New Yorku. Polsko a Číny ji ratifikovaly o tři roky později - v roce 1982.

Podle této úmluvy je diskriminaci jakékoli rozlišování, vyloučení nebo omezení na základě pohlaví, jehož cílem je znemožnit nebo snížit možnost realizace nebo využívání lidských práv a základních svobod ženám, bez ohledu na jejich rodinný stav a schopnosti, ve sféře občanské, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dalších. Úmluva také ukládá povinnost státům, které ji ratifikovaly, zavést do legislativního systému zásadu rovnosti mezi muži a ženami, pokud tak dosud neučinily. V sociální a kulturní oblasti úmluva vyžaduje podporu nových vzorců chování, bez předsudků, diskriminace a stereotypních roli žen a mužů.

Dokument uvádí zásadu rovnoprávnosti na pracovišti, stejný plat za stejnou práci bez ohledu na pohlaví. To je ale bohužel stále jen zbožným přáním. V souladu se 17 článkem úmluvy vznikl Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, který má kontrolovat její dodržování ve státech, které ji ratifikovaly.

Zajímavé je, že ne všechny členské státy OSN úmluvu ratifikovaly. Neučinily tak například Spojené státy (podepsaly, ale dosud neratifikovaly). Kromě toho, Úmluvu neratifikoval: Írán, Somálsko, Súdán a Vatikán (který ji ani nepodepsal). I když odstranění diskriminace je dlouhodobým procesem lidské mentality, a ne mezinárodní dohodou, je dobře, že tyto dokumenty vznikají a pomáhají bojovat za rovnoprávnost žen.